Stavební řízení dle nového stavebního zákona

18.10.2021

"Jedno řízení, jedno razítko" - tímto heslem často argumentují politici při obhajobě nového stavebního zákona. Bude se však opravdu jednat pouze o jedno řízení s jedním razítkem? Nejsou v tom skryté nějaké háčky? Přinese nový stavební zákon zkrácení celého procesu povolování staveb? Pojďme se nejprve stručně zaměřit na stávající podmínky pro realizaci stavby.

Povolení stavby dle stávajícího stavebního zákona

Dle stávajícího stavebního zákona musí stavebník nejprve projít tzv. územním řízením, v němž stavební úřad rozhoduje o umístění stavby. V této fázi stavební úřad zjišťuje, zda je váš záměr v souladu s územním plánem. Tedy např. zda hodláte stavět na pozemku, který je pro stavbu daného objektu (rodinný dům/chata/bytový dům...) takto vymezen v územním plánu. K vašemu záměru se dále vyjadřují sousedé a tzv. dotčené orgány. Právě tento bod bývá nejčastějším zpomalením v procesu povolování stavby. Dotčené orgány (např. orgány ochrany přírody, vodoprávní úřad apod.), na jejichž stanovisko čeká stavebník dlouhé měsíce, nejsou v procesu povolení stavby žádnou výjimkou. Po vydání územního rozhodnutí však celý proces nekončí. Další fází je stavební řízení, v němž se opět mohou vyjadřovat sousedé a stavebník opět bude potřebovat stanoviska dotčených orgánů a vlastníků technické infrastruktury. Teprve po úspěšném absolvování stavebního řízení, v jehož závěru stavební úřad vydá stavební povolení, je možné začít stavět.


Povolení stavby dle nového stavebního zákona

Nový stavební zákon již nerozlišuje územní řízení a stavební řízení, ale vše shrnuje do jednoho řízení o povolení záměru. Výsledkem daného řízení je rozhodnutí o povolení záměru, na základě kterého může stavebník začít stavět.

Ještě před zahájením řízení o povolení záměru se však stavebník může informovat o podmínkách výstavby na konkrétním pozemku. Aniž by tedy musel stavebník vypracovávat např. projektovou dokumentaci, může stavební úřad požádat o tzv. předběžnou informaci o podmínkách výstavby, nezbytnosti povolení záměru, o tom, podle jakých hledisek bude úřad posuzovat žádost o vydání povolení záměru apod. Stavební úřad musí tyto informace poskytnout do 30 dnů od požádání. Tento institut se tedy může jevit jako velmi praktická pomůcka při uvažované koupi pozemku, kdy budoucí kupující se může informovat o podmínkách výstavby přímo od stavebního úřadu, který mu musí tyto informace poskytnout, a to nejpozději do 30 dnů.

Na začátku celého řízení stavebník podá žádost o povolení záměru stavebnímu úřadu. Součástí žádosti mohou být stanoviska dotčených orgánů, které si stavebník zajistil ještě před podáním žádosti. Pokud žádost stanoviska nebude obsahovat, nebude se jednat o vadu žádosti. Stavební úřad si sám tato stanoviska obstará. Stavebník se tak nemusí vůbec starat o "razítka" všech dotčených orgánů a sám si žádat o stanoviska jednotlivé úřady. Vše za něj provede stavební úřad. Pro snazší orientaci v procesu povolování stavby si dopad na lhůty a čas nutný pro získání povolení ukážeme ve dvou variantách:


Var. 1) STANOVISKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ SI STAVEBNÍK ZAJISTÍ PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ

Pokud se stavebník rozhodne, že si stanoviska dotčených orgánů zajistí ještě před podáním žádosti o povolení záměru na stavební úřad, pak musí počítat s tím, že pro vydání stanoviska bude mít dotčený orgán 30 dnů ode dne doručení žádosti. Dotčený orgán bude moci tuto lhůtu ve složitých případech prodloužit o dalších 30 dnů. Pokud dotčený orgán nevydá stanovisko v dané lhůtě, pak dojde k tzv. fikci souhlasu, tedy stanovisko dotčeného orgánů se bude považovat za souhlasné a bez podmínek. Pokud tedy stavebník rozešle žádosti o stanoviska všem dotčeným orgánům ve stejný den, pak tato fáze před zahájením povolení záměru může trvat maximálně 30, případně 60 dní u složitých případů, a to bez ohledu na to, zda všechny dotčené orgány stanoviska v dané lhůtě vydají či nikoliv. Díky tzv. fikci souhlasu nebude muset stavebník čekat déle, než jsou výše uvedené lhůty, i když dotčený orgán např. nestihne vydat stanovisko včas.

Po získání stanovisek všech dotčených orgánů (či případné fikci souhlasu, pokud některý dotčený orgán nestihne včas vydat stanovisko) podá stavebník žádost o povolení záměru. Pokud bude žádost bez dalších vad, pak stavební úřad musí rozhodnout do 30 dnů u jednoduchých staveb (např. téměř každý rodinný dům) a v ostatních případech do 60 dnů. Pokud v daném řízení bude nutné mít i EIA posouzení (např. u větších developerských projektů), pak lhůta pro vydání rozhodnutí činí 120 dnů. Úřad může tyto lhůty prodloužit o 30 dnů ve zvlášť složitých případech a v řízeních s velkým počtem účastníků lze prodloužit až o 60 dní.

Var. 2) STANOVISKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ SI ZAJISTÍ STAVEBNÍ ÚŘAD

Stavebník ovšem nemusí vůbec stanoviska k žádosti o povolení záměru přikládat. V případě, že žádost nebude obsahovat stanoviska dotčených orgánů, případně nebude obsahovat všechna potřebná stanoviska dotčených orgánů, vyžádá si tato stanoviska sám stavební úřad. Vyžádáním stanovisek dotčených orgánů stavebním úřadem se staví lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení záměru. Oněch 30, 60 či případně 120 dnů, do kterých musí stavební úřad o žádosti rozhodnout, nebude plynout po dobu vyžádání stanovisek dotčených orgánů stavebním úřadem. Tato pauza však má také své limity. Stejně jako v případě, kdy si stavebník žádá sám o stanoviska před zahájením řízení o povolení záměru, tak i při vyžádání stavebním úřadem platí, že dotčený orgán musí vydat stanovisko do 30 dní od vyžádání. Lhůta může být ve složitých případech prodloužena o 30 dnů. I zde platí tzv. fikce souhlasu. Pokud dotčený orgán nestihne vydat stanovisko do 30, či případně 60 dní, pak se bude stanovisko považovat za souhlasné a bez podmínek. "Pauza" pro vyžádání stanovisek dotčených orgánů tedy může trvat maximálně 30, či ve složitých případech 60 dní.


Po získání stanovisek, či marném uplynutí lhůt v případě fikce souhlasu dotčených orgánů, dále plyne původní lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení záměru. Celkem tedy řízení může trvat v případě jednoduchých staveb (rodinný dům) 30 + 30 dní, tj. 60 dní. Pokud v daném případě bude nutné ohledání na místě, či půjde o zvlášť složitý případ, pak bude řízení trvat 30 + 30 + 30, tj. 90 dní.

Při modelových situacích výše se však počítá s tím, že všechny žádosti budou bez vad. Pokud bude žádost o povolení záměru nebo žádost o vydání stanoviska dotčeného orgánu obsahovat vady (např. žádost o povolení záměru nebude obsahovat souhlas vlastníka), pak bude nutné tyto nesrovnalosti nejprve vyřešit. Lhůty výše uvedené začínají totiž plynout až od doručení žádosti, která bude bez vad.


Křížka Svobodová Pokorný © 2021 | Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!